Co je Switch Cup

Switch Cup je beachvolejbalový turnaj pro všechny, kteří mají chuť si opravdu naplno užít pohodový sportovně-kulturní víkend, či alespoň jeden den víkendu.

Sportovní úroveň turnaje se překvapivě odvíjí od umění přihlášených týmů. Ty bývají většinou složené z rekreačních nebo výkonnostních (beach) volejbalistů. Switch Cup ovšem není jen sportovní událostí. Jeho součástí je i doprovodný program, zahrnující třeba veselé soutěže nebo večerní party s kapelou či dj´s.

Kde se hraje

Zázemí Switch Cupu poskytuje sportovní areál BSS Club pana Radka Baara v Drahotuších (Hranice IV). Na místě jsou dva beachové kurty, bazén i bohaté občerstvení. Přespolní mohou využít nabídky k přenocování (ve vlastním stanu nebo chatce), k dispozici je také parkoviště.

Jak se hraje

Turnaj se krásně rozprostírá do dvou dnů. V sobotu hrají smíšené trojice (alespoň jeden hráč týmu musí být hráčka), v neděli pak mužské dvojice. Samozřejmě je možno přihlásit se pouze na jeden den, sobotní a nedělní výsledky spolu nijak nesouvisí. Každopádně Switch Cup v celé jeho kráse poznáte až při celovíkendovém pobytu.

Hraje se podle oficiálních pravidel beachvolejbalu, pro potřeby turnaje mírně upravených. Po skončení sobotních mixů následuje pořádná plážová party s rautem a muzikou.

O co se hraje

Hraje se o nehynoucí čest a slávu, hraje se o medaile a privilegium mít štítek se jménem na trofeji – Beach Switchi, hraje se o věcné ceny. Ale především se hraje o radost z pohybu, setkání s fajn lidmi a pěkné vzpomínky…

Z historie Switch Cupu

Základy Switch Cupu položil bezejmenný turnaj uskutečněný roku 2005 při příležitosti vzniku prvního slušného beachového hřiště v Hranicích a okolí.

O rok později přibyl v areálu druhý pískový kurt a stoupl zájem hráčů i ambice organizátorů. První ročník turnaje (2006), který dostal konkrétnější podobu a jméno Switch Cup, byl na světě.

Po hřejivém pocitu z dobře odvedené práce a milých ohlasech účastníků jsme se rozhodli do toho pořádně obout. Ročník číslo dva (2007) by se dal směle označit za přelomový. Vzniklo logo turnaje a další grafické vychytávky, propojili jsme se se světem přes web (Brazilci ale stejně nepřijeli, zatím), naše snahy podpořila řada sponzorů a spousta dalších změn k lepšímu se udála.

Třetí ročník (2008) opět rozšířil pracovní poměr organizátorů. Tentokrát na přeplněný úvazek. Novinkou do poslední chvíle nečekanou, ale o to zajímavější, byla logistická lahůdka při přesunu všeho a všech do haly. Větru a dešti jsme prostě neporučili. Ve stánku extraligových házenkářů jsme ale odehráli velmi pohodový turnaj smíšených trojic Scratch Cup a vytrvalý déšť zatím posunul regulérní Switch Cup na září.
Zářijový Switch Cup hostil nakonec jen nedělní souboje dvojic, protože trojice se v sobotu bály zimy. Zbytečně. Bylo krásné babí léto. Prostě to vyšlo tak nějak napůl. O to neprůstřelněji budeme připraveni na další roky, řekli jsme si svorně.

A taky, že jo. V roce 2009 se historka s počasím opakovala. Poučeni z předchozích zdarů, nenechali jsme se zaskočit a halu jsme si do foroty pochystali. Ale i když lilo jako z konve bez rozprašovací růžice, přesun pod střechu se nekonal. Ukázalo se, že na Switch Cup prostě jezdí jen odhodlaní bíčaři srdcaři, a ti sobotní turnaj odehráli v docela solidním pršení. Ovšem zima jim prý nebyla. Holt zdravý pohyb a Switch Bar zahřeje každého.
V neděli už žádné třesky plesky, bylo krásně a hezky. Navíc se na kurtech proháněla nejdrsnější konkurence v historii turnaje. Po mačích, které si kvalitou nic nezadaly s nejmenovanou sérií (sponzorovanou nějakým hodinářstvím), domácí beachové dvojice zjistily, že ještě musí cosi potrénovat, chtějí-li pomýšlet na medaili. Inu, třeba v roce 2010.

Switch Cup číslo pět (2010) dostal ke svým půlkulatinám nové husto-krutě-ulétnuté logo, kterým se bude prezentovat v nadcházející pětiletce. A to zdaleka nebyl jediný prezent. Turnaji jsme nadělili pěkně pastelové barvičky, nějaké novoty na web a fejsbůk stránku. A taky spolupráci s Barem 110, ze které vzešel mobilní stánek s míchanými drinky Stodeska Shakes.
Jenže ani v roce 2010 si nedalo počasí pokoj a celkem slušně vyhrožovalo. Trošku jsme se báli, to nebudem zastírat. A tak jsme na poslední chvíli přesunuli turnaj na náhradní termín a v původně plánové datum jsme na truc dešti uspořádali PrůSWITCH mračen party. Přestože na místě nebyl jediný míč a ani zrnko písku, atmosféra Switch Cupu byla hmatatelná na každém kroku po dlažbě květinové kavárny Barborka.
O čtrnáct dnů později už to na nebi vypadalo přijatelněji a my jsme se radostně zabořili do písku. S potěšením jsme na hřišti pozorovali nebývalou úrodu mladých nováčků a večer s nimi vydatně křepčili za doprovodu dýdžejské ekvilibristiky zlínského tria. Nedělní program sice lehce poznamenala nepochopitelně skromná startovní listina a mírná únava některých hráčů, ovšem kromě pár drinků na baru si plejéři nic nedarovali a turnaj si naplno užili. Ostatně tak už to na Switch Cupu chodí…

Tropy, prostě nic míň než tropy. Šestý Switch Cup byl nejteplejší ze všech, a jediné kapky, které o víkendu zkrápěly písek, byl pot z vysmažených těl hráčů. Kromě teplot, překonával turnaj v roce 2011 rekordy i v zájmu účastníků. Soupisky obou hracích dnů se zaplnily dříve než bys řekl smeč a nejeden tým se musel smířit s rolí náhradníka.
Taky na hřišti se děly věci. V nebývalé konkurenci sahal přerovský tým Našrot po prvním doublu, ale jejich historický zápis odmítli v neděli Bulánci. Pěkná podívaná. A to i mimo kurty. Nabitému Switch Baru kryl záda už druhou sezonu stánek Stodeska Shakes s míchanými drinky a druhý rok to na plážové party kroutili i Call Me Úlet. Příští rok si dáme změnu…

A dali. Sedmička bývá šťastné číslo, tudíž všechny hned od rána kropil déšť štěstí a radosti. To ale zkušené účastníky našeho tůrnamentu nemohlo překvapit. Vyděsit se nenechali ani nováčci: podtženo a + vyprodaná soupiska se nadšeně vrhla na mokré kurty a k suchému, ale rozhodně ne vyschlému, baru. Na takovou pohodu mraky nevydržely močit dlouho, takže jsme se brzy dočkali plážovějšího počasí, které se druhý den předvedlo naplno. Ještě předtím jsme si ale užili skvělé interkrajské souboje o medaile, báječnou baštu na rautím stole a hudební ekvilibristiku bíčmjůzikplejéra Ryziho, která řádně otřásla základy Switch Baru. Nedělní mače měly kvalitu mistrovství vesmíru a při provolávání slávy vítězům a cti poraženým Bulánci mudrovali, že příští rok už musí dorazit na celý víkend. Až tak povedený ten sedmý Switch Cup byl.

Chcete-li v létě zaručeně zmoknout, přijďte si zahrát plážový volejbal na Switch Cup. Ani osmý ročník v tomto ohledu nezklamal. Prostě víme, že tekutiny doplňovat třeba, a že letní deštík osvěží nelépe. Switch č. 8 ale přinesl i novinky. Třeba nový rekord v rychlosti zaplnění startovních listin. Dvaatřicet týmů to stihlo za necelé tři dny. A taky premiérovou účast legendárních Bulánků po celý víkend, přesně jak minulý rok slíbili. Lahůdky za pět mišelinkých hvězd servíroval šéfkuchař Karel Blažek. Mňam. Jo a bylo dost veselo. Jak jinak…

Smršť. Kupodivu ale ne dešťová, jak bychom na Switch Cupu čekali. Devátý ročník čelil drtivému náporu zájemců o účast. Sobotní turnaj mixů byl obsazený po 14 hodinách od spuštění přihlašování, za stejnou dobu se nedělní soupiska zaplnila ze tří čtvrtin a brzy nato úplně. Prostě pořadatelův sen. Snová byla i sobotní partypři měsíčku, lampionech a baterkách městské policie. Dvojkombinace vystoupení Radima Černého a Muzikpouštěče Fanoše zkrátka měla grády. Stejně jako průtrž mračen, která zalévala nedělní finále. Prostě Switch Cup v celé své kráse i v roce 2014.

Stříkal šampus i Radkova hadice, kouř ze sfouknutých svíček vehnal našim sličným barmankám slzy do očí a i v našich zracích se zračily slzy. Slzy dojetí nad tím, že jsme dojeli až sem. Když jsme před deseti lety vyrazili na cestu za turnajem podle našeho gusta, tenhle moment byl v nedohlednu. Jenže sci-fi se změnilo v realitu.

Náš Switch Cup právě oslavil desáté narozeniny. A byla to oslava jaksepatří. Switch Cup dostal nové logo, hráči dostali nová trička, přijeli si zahrát Bulánci i další bezva kluci a holky, přijel si zakomentovat Ota Černý. Holkám za barem to slušelo a teklo, což se klukům před barem líbilo. Karel Blažek zas navařil pořádnou baštu jak z mišelinské restaurace, Radim Černý hrábl do strun a muzikpouštěč Fanoš roztočil gramofony. Tančilo se a přijela městská policie. No prostě párty na úrovni.

Kromě toho jsme si taky zahráli pěkný beach. Mixy ovládli kroměřížští Gumídci, následováni přerovskými Tarbíky v čele se ztraceným synem Jirkou, bronzový vypínač brali A je to z Šenova. Nedělní řežbu dvojic si nejvíc vychutnali hlučínští Bulánci, kteří ve finále klepli 2bit z Hranic, druhý vypínač za víkend si pak na krk pověsili Tarbíci.

No a Řád prince Williama pro rok 2015 jsme přisoudili Radku Baarovi. Inu pana domácího je dobré si předcházet. Ale on si to fakt zasloužil, kluk jeden šikovná...

Druhou dekádu své existence zahájil Switch Cup na dvě jedničky. Poctivých patnáct stupňů Anderse Celsia a samba v dešti Burmy Jones, to už je nejklasičtější klasika. Stejně klasicky už to nikoho nerozhodilo a vlhké souboje na hřišti i na baru všechny vydatně zahřály.

A komu přesto ještě zabyla zima, toho jistě nastartovala dovednostní soutěž. Inu taková přehazovaná s medicinbalem a následné sledování finále s úplně všude mokrýma sestrama Mončou a Terkou, to už člověku zvedne teplotu. Až se z toho některým hlava zatočila...

Úplně se všema a vším zatočili Bulánci. Nejdřív ve finále vyřídili Opět a Hanku, pak to roztáčeli na parketu, kde to k poslechu a tanci s volume doprava vytočili Hilltop z NJ, následně roztočili víry v bečkách a lahvích na baru a pořád jim to nestačilo. A tak v neděli, poté co se jim přestala točit hlava, zatočili ve finále mužského turnaje s 2bit.

Takové to bylo tóčo. Ale stejně ty kluky z Hlučína máme rádi...